Jak 11. září změnilo Counter-Strike — od pravidla CO po dnešní CS:GO
Tento článek byl napsán v době CS:GO. Od roku 2023 byla hra nahrazena Counter-Strike 2.
O víkendu uplynulo 20 let od událostí 11. září 2001 — dne, který změnil víc věcí, než si běžně uvědomujeme. Včetně toho, jak dnes hrajeme Counter-Strike a jak někteří tuto hru vnímají.
CPL a zrození kompetitivního Counter-Strike
První organizací, která rozpoznala kompetitivní potenciál Counter-Strike, byla americká CPL (Cyberathlete Professional League). Na jejich prvním CS turnaji v roce 2000 činilo prize money 10 000 dolarů. Jak hra postupně zaplavovala celý svět, rostly i odměny — o rok později bylo na CPL Winter v Dallasu přislíbeno již 150 000 dolarů.
Nikdo tehdy nemohl tušit, že tato hranice vydrží dlouhých 13 let. Teprve pak se 50 000 dolarů stane každoročním standardem a podobné turnaje budou zpětně označovány jako majory. Od samého začátku bylo pro tyto události charakteristické, že se na ně mohl kvalifikovat kdokoliv z celého světa — šlo o masivní eventy, na kterých stovky hráčů soutěžily v několika hrách najednou.
Evropský formát: pravidlo Charges Only
V létě 2001 vstoupila do hry organizace WCG (World Cyber Games), která plánovala světový šampionát v Koreji — ve stejnou dobu, kdy se v USA konala CPL. Evropští hráči si museli vybrat. WCG nabízelo sice menší odměny, ale snažilo se Evropany přilákat jinak.
Mód defusal (de_), jak ho známe dnes, se v polovině roku 2001 hrál převážně v Severní Americe s pravidlem MR12. Evropa však výrazně preferovala formát CO (Charges Only). V praxi to znamenalo, že se počítaly pouze body získané za teroristickou stranu — body za CT byly bezcenné. Každý poločas byl omezen na 20 minut, poté se strany prohodily a vítěz byl ten, kdo za teroristy nasbíral více bodů.
Tento formát kladl velký tlak na teroristy útočit rychle a agresivně, zatímco CT museli co nejvíce natahovat životy. Díky této dynamice bylo CO považováno za zábavnější jak pro diváky, tak pro mnoho tehdejších hráčů.
11. září změnilo pravidla i historii esportu
WCG se povedlo zlanařit evropské týmy, včetně populárního švédského klanu NiP. Jenže po útocích z 11. září WCG pravidlo CO zrušilo a přešlo na MR12 — hra, která výrazně favorizuje teroristickou stranu, jednoduše nebyla v tehdejší společenské atmosféře přijatelná.
Část evropských týmů se proto přeorientovala a odletěla nakonec do USA na CPL. Tam NiP čelili v grand finále týmu X3 v tom, co lze považovat za první skutečné major grand finále v historii Counter-Strike. WCG přitom netušilo, že pravidlo CO tímto rozhodnutím pohřbí navždy — na žádném dalším velkém turnaji se už nikdy neobjevilo.
Po 11. září zaplavila západní svět silná vlna autocenzury. Z veřejného prostoru muselo zmizet vše, co by byť jen vzdáleně připomínalo tragické události — netýkalo se to zdaleka jen filmů o mrakodrapech a letadlech. Všichni v esportu byli pravděpodobně rádi, že Counter-Strike z obou turnajů nebyl úplně vyškrtnut.
Glorifikace teroristů jako problém dodnes
Téma zobrazování teroristů ve hře je citlivé i dnes. Některé organizace — zejména z USA a západní Evropy — dlouhodobě tvrdí, že jde o jednu z bariér, která brání CS:GO stát se největším esportem světa. Pro část firemních sponzorů je asociace s teroristy stále problematická, k čemuž přispívá i věkový rating 16+ a přítomnost krve.
Valve na to reaguje po svém: v CS:GO tvoří teroristický tábor pestrý mix různých frakcí — vedle tradičních stereotypů tu najdeme somálské piráty, anarchisty, Čečence i katalánské separatisty. Nově přidané skiny jsou pak místy blíže parodii než realismu, a tento směr Valve zjevně hodlá držet i nadále. O přejmenování stran ostatně většina komunity ani slyšet nechce — teroristé a CT jsou ve hře zkrátka příliš dlouho a jsou nedílnou součástí její identity.