Co bylo a bude v CS:GO

Poslední místa na první letošní major turnaj se rozdaly teprve před pár hodinama a už ve středu čeká většinu ze zúčastněných další test: Intel Extreme Masters v Katowicích. Událost, která naplno nakopne turnajový maraton, který končí až na sklonku nového roku. Counter-Strike:Global Offensive je rozjetý víc než , kdy předtím, a i když uplynulý rok nepřinesl, tak zásadní změny jako roky před ním, na scéně se toho stalo více než dost...  

Král je mrtev


Nic netrvá věčně. I když v tomhle tom případě to nejednomu jako věčnost připadalo. Ninjas in Pyjamas loňský rok definitivně zmizeli z kandidaturního seznamu o místo na postu nejlepšího týmu planety. Začátkem roku, kdy proběhla druhá a po zbytek roku platící, změna sestavy byli NiP už na svém absolutním vrcholu. Dokázali to ve finále druhého Katowického majoru, kde v boji o zlato jen o kousíček podlehli fnatic a na krku jim nakonec viselo stříbro. „Nevyhraješ stříbro, prohraješ zlato“ nebo jak se to říká, jenže na několik týdnů novou sestavu je to něco, naprosto úžasného a logicky mělo platit, že bude už jen líp. Neplatilo. NiP postupem času z medailových pozic zmizeli a k dnešnímu dni vyhráli v uplynulém roce pouze jedno jediné zlato.  NiP byli sice i v posledních měsících tým, který konzistentně ukazoval svoje zuby a tím jen potvrzoval svoji neskutečnou výjimečnost. Opakovaně po celý rok hrál elitní Counter-Strike, byť už jen na několika mapách. Stále platilo, že zřídka kdy opouští turnaje před play-off. A GeT_RiGhT i dnes platí za jednoho z těch největších hráčů na světě, avšak zbytek jeho týmu je už notných pár měsíců, co do stability pozadu. Na svoji nedotknutelnost můžou dnes všichni zúčastnění definitivně zapomenout.  Byl to nevídaný zážitek, to musí každý bezesporu uznat. Nicméně opětovné vyměnění pátého člena, podle mě nebude ani omylem stačit, na to, aby se původní čtveřice opět dostala na absolutní výsluní. Byla to ale jedna z nejdelších jízd v historii kompetitivního Counter-Striku.


TaZ a NEO

Za pár měsíců to bude 12 let, co tihle dva vyhráli svůj první turnaj na Invexu v Brně. Je sice jen málo seznamů, na kterém polský tým, Virtus.pro, vždy skončí na předním místě, ale v případě věkového průměru nemají konkurenci. Jsou zdaleka nejstarší tým z oné ligy elitních týmů. Přesto jsou schopni, opakovaně po dobu celého roku, porážet ty absolutně nejlepší a mnohdy o jednu dekádu mladší týmy v těch největších zápasech. Po zpackaném úvodu roku si navíc přivedli novou výpomoc. Pán s přezdívkou Kuben, byl součástí uskupení Golden5, které vyhrálo v původní verzi CS neskutečných 7 major turnajů, a dodnes jsou v tomto ohledu absolutně nedotknutelní. Nic nenaznačuje, že by chtěli tito veteráni v něčem polevit. Na zlaté medaile si sice nesahají, tak často jako jejich mladší kolegové, ale takhle to oni měli vlastně vždycky. Je to právě ten moment překvapení, kdy se změní v absolutní buldozer, který smete absolutně všechny, co dělá tento tým výjimečný. A rozhodně není náhoda, že neexistuje žádný polský tým, který by si sáhnul na major medaili a neměl v soupisce tyhle dva. Tohle duo tu musí být zkrátka na věky, protože jejich odchod bude jednou nejspíš znamenat konec polského Counter-Striku na té nejelitnější úrovni. Společně s f0restem jsou to rovněž poslední mohykáni z první generace profíků, co si zvolili Counter-Strike jako svoje regulérní zaměnstnání a objetovali mu vše.  Počátek letoška sice začali tradičně tragicky, ale to není ani nejmenší indikátor toho, že by bylo něco v nepořádku, tradice totiž hlásí opak.   


Tady je československá scéna: Ááá je pryč!


Znáte tu scénu ze South Parku, kde si jde Stan uložit peníze do banky s tím, že mu je banka investuje a ve výsledku na tom oba vydělají, ale najednou budou pryč? Zhruba takto to vypadalo začátkem loňského roku, kdy už se zdálo, že naše krajiny konečně vyprodukovali tým, který bude schopen konkurovat, té rádoby světové scéně. Vše šlo přesně tak jak má, nEophyte poráželi skutečné týmy, opakovaně a poměrně dlouhodobě, takže už se nedalo mluvit jen o kombinaci štěstí a dobrého rána. Jak se však záhy ukázalo o ty největší hráče, se prostě postarat stále nedokážeme a tak se stalo, že dva největší tahouni, Styko a Oskar (a později dokonce Zero), nám stejně jako před lety GuardiaN, utekli na východ. V současnosti si tuzemská scéna o elitním týmu tedy může zase jenom nechat zdát a tuzemské organizace by se měli naučit pravidlo, že když chtějí peníze vydělat, musí je taky utratit. Fakt, že elitních hráčů je u nás sotva hrstka za dekádu a ani o ně nejsou schopni se postarat je něco opravdu znepokojujícího. Jedinou pozitivní věcí může být fakt, že Styko, Oskar a možná i Zero jsou po GuardiaNovi jediní naši hráči, kteří jsou teď, už jen kousek od splnění si toho největšího hráčského snu.


Valve je bůh...

...a může si se hrou dělat, co se mu jen zlíbí a nikdo s tím neudělá nic..Na jednu stranu bedlivě naslouchá své komunitě a zároveň je to banda, ignorantů. Nechápejte mě špatně, CS:GO ušlo za 3 roky docela slušnou cestu a už rozhodně není, tak strašně děravé, ale rozhodně není nějak extra vyleštěné. Hra dnes už konečně nepostrádá balanc, což Valve stálo roky mravenčí práce a zasloužili by si za to poplácat po zádech. Na stranu druhou by zasloužili proliskat, za jejich až bizarní posedlost inovacemi. CS je jeden z nejgeniálnějších videoherních principů, který trval vypilovat dlouhé roky. Každy výraznější zásah do designu může být až překvapivě zásadní, což, jak se zdá, vývojářům, moc nedochází. 
Valve svoji nedotknutelnost ukázala i v oblasti turnajové. Všechny major turnaje se ani v roce 2015 neobešli bez jejich asistence. Letos to budou mít o dost těžší, pokud budou chtít tento fakt obhájit i letos. Už v březnu se odehraje DreamHack Malmö, první turnaj, který má ambici dostat major statusu v CS:GO bez účasti Valve a určitě nebude jediný. Valve překvapilo, i co se v situaci zabanovaných hráčů z iBuypower, týče. Všichni, tak nějak čekali, že s úderem nového roku příjde i boží milost. Bohužel, jak se zdá iBuypower už si nikdy na majoru od Valve neškrtnou a pravdepodobně tedy ani nikde jinde. Děsivá nepředvídatelnost je tedy podle mě to nejvýstižnější slovní spojení jakým by se dalo konání Valve v uplynulém roce shrnout. 

Mezinárodní týmy fungují


Mezinárodní týmy byly v CS vždy spíše jakási anomálie, která nikdy neměla moc dlouhého trvání a do loňska mě nenapadá jediný, který by stál za to, aby si ho měl kdokoliv pamatovat. Jakoby plynulost komunikace, kterou cizojazyčný hráč týmu sebere, byla až natolik zásadní, že elitní týmy ztratily vůli v těchto experimentech pokračovat. Tedy až do loňského jara, kdy do švédských NiP přišel Fin a logicky to pro všechny ostatní znamenalo přepnutí z rodné švédštiny do angličtiny. Jakkoliv se budou všichni zúčastnění tvářit, že samotnou komunikaci to moc nenarušilo, při poslechu, kteréhokoliv POV streamu bylo více než zřejmé, že minimálně někteří měli z počátku s jiným jazykem problém. Tým, který mýtus definitivně prolomí, příjdeš až o notných pár měsíců později, pod brandem Kinguin Tým, jehož sestava by se dala nazvat jako banda zhrzených elitářů, které z nějakého důvodu nikdo nechce. Ať už bylo za tímto faktem cokoliv, všichni dokázali, že rozhodně patří mezi elitu, kam ale jakoby je nikdo nechtěl pustit  Tým měnil často jak hráče tak organizace a také dělal pravidelně vrásky na čele ostatním elitním týmům. I přestože se komunikace nejevila jako problém, rovněž to nebyla ani jejich přednost. Jejich styl hry je vždy spíše jen jakousi inndividuální masturbací, která pravidelně trápí i ty největší týmy, protože je to něco, proti čemu můžou bojovat maximálně hraním DM o pár hodin déle. 

Taktičtější než kdy předtím? 

Natu, sgares, Starix, Fetish … a seznam by mohl plynule pokračovat na konec řádku. Všechno jsou to přezdívky, které náleží těm nejlepším vůdcům ve světovém Counter-Striku. Všichni mají společné to, že letos svoji kariéru za počítačem ukončili. Přesunuli se buď do analytických křesel, propadliště dějin anebo si nasadili sluchátka a postavili se jako šestý muž za svůj tým. Organizátorům to kupodivu nevadilo a šli týmům v tomto ohledu hezky naproti. Trend posunutí hry z 5v5 na 6v6 byl tedy zpozorovatelný už v roce 2014, ale až v uplynulém roce se definitivně potvrdilo, že se dá tým v pořádku oddirigovat i bez kapitána, který by seděl mezi hráči u stolu. Stačí, že má sluchátka a stojí za týmem, navíc má o situaci mnohem větší přehled a dedikovanou pozornost na sledování hry. Díky tomu mohou být dokonce ještě lepší velitelé a taktici než by normálně u stolu byli. Dávají tím navíc prostor hráči, který bude plně koncentrovaný na svoji roli v týmu a nebude tedy platit, zažité pravidlo, že kapitán týmu sedí na dně tabulky, protože zkrátka už nemá kapacitu na to soustředit se plně na svoji hru. Dnes mají takřka všechny velké týmy, když ne kapitána, tak alespoň nějakého rádoby taktického výpomocníka, který stojí za týmem a na všechny dohlíží. Funguje to a je více než jasné, že všechny budoucí týmy budou už s touto funkcí naplno počítat.   


Brazilskej sen 

Je to americkej sen vším všudy. Brazílii se povedlo ujít v CS:GO tu absolutně největší cestu jakou, kterýkoli region, nejen v CS:GO, kdy ukázal. Začalo to přitom docela nevinně. Fallen a spol. se jen taktak dostali na první loňský major v Katowicích, kam nakonec k udivení všech přišli hrát Counter-Strike. Rvačka s Virtus.pro ve čtvrtfinále, se ale ukázala být jen jako naprostý začátek. Brazilci šplhali po žebříčku organizací a jako tým se každým dalším dnem posouvali mílovými kroky kupředu. Těžko to popsat jinak než dát příklad. Jednou o jejich osudu rozhodovala třetí mapa, overpass. Oponentem byl nejlepší tým světa fnatic a naprosto bez problému se jim povedlo zostudit Fallenovu partu 16:0. Jen o pár týdnu později na ní byli Brazilci schopni porazit Virtus.pro, ve vzpomínaném zápase, v Katowicích. A takto držel Fallen prst na tepu scény po celý rok a nezdá se, že by s příchodem nového roku chtěl ubrat. Aktivně se navíc věnuje rekrutování dalších Brazilských talentů pro hladové americké organizace. Jestli totiž americké scéně v současnosti něco chybí, tak je to dostatek odhodlání a pilného usilí. Tato věc totiž klukům z jihu rozhodně nechybí, a tak v současnosti drží přední dvě příčky v americkém žebříčku týmy právě z Brazílie. Věc před rokem absolutně nemyslitelná.  


CS:GO - Král online FPS 


Původní Counter-Strike má především na asijském trhu dost levných F2P napodobenin, které jsou, překvapivě, v přepočtu na hrubý zisk mnohdy úspěšnější než Global Offensive. Když ale vezmete v potaz fakt, že CS:GO stále není F2P, nemá obsolutní konkurenci. Přes 10 milionů lidí měsíčně, více než 220 milionů dolarů ročně a servery na všech kontinentech. 2 místo na serveru Twitch a službě Steam a v neposlední řadě major turnaje s milionovým obecenstvem. Sice se zdá, že už jsou definitivně pryč skokové nárusty, které odstartovala skinová revoluce. Konstantní příliv nových lidí, ale stále nebere konce. Z CS:GO se v roce 2015 stal regulérní fenomén a nic nenaznačuje, že by se mělo v následujícím roce něco změnit. Samotné Valve toleruje spousty projektů třetích stran, takže možností jak hrát hru kompetetivně je spousta a hráči je hojně využívají, což značně obohacuje celou scénu. CS:GO si díky službám jako FaceIT či ESEA může dovolit ten nejvysněnější turnajový systém. Systém, ve kterém neexistují žádné smlouvy, které by někomu řekli jaké trunaje smí či nesmí hrát, jako je tomu například v League of Legends. Hráči, kteří se hraním živí si prostě jen sednou a dle vlastní libosti vyberou, kde všude letos podepíšou účast. Máme tu díky tomu spousty různě odstupňovaných turnajů, které probíhají skoro každý týden a díky rúznorodým formátům a týmům, bude ještě dlouho trvat než sledování upadne do nudné rutiny. 




photos by: ESL, reddit, MLG