Je opravdu málo věcí, které vás budou stát doživotní zákaz nějaké činnosti. Můžete dopovat ve skoro libovolném sportu a stejně si po čase můžete znovu zahrát pod smlouvou o peníze. Můžete řídit auto úplně namol, a dokonce u toho někoho zabít a stejně si jednou za volant budete moci zase sednout. Ale opovažte se zapnout cheaty na publicu v CS:GO. Valve vás ocejchuje tak, že už ze hry nikdy neuvidíte ani cent a ještě se vám budou všichni seriózní hráči vyhýbat jako čert kříži a vám zbude maximálně matchmaking na nějakém novém účtu, který s vámi nepůjde lehce spojit. Tyto definitivní soudy skrývají nejedno úskalí, nicméně čas ukazuje, že tohle je snad jediná oblast, kde je Valve nadmíru aktivní a sebevědomá, i když jak sama přiznává, na nejvyšším levelu jsou síly vyrovnané [1].
Steam sbírá o uživatelích každou čárku a disponuje i systémy, které neoprávněné bany dokáží rozpoznat – nejtypičtější příklad – někdo mi ukradl účet a cheaty na něm použil on. Valve bohužel v tomto ohledu žádné podrobnější informace neposkytuje a všem nezbývá než věřit, že mají svůj doživotní trest dostatečně zdůvodněn. I oni dělají chyby a případy odebírání VAC banů nejsou nic nového [2], i když se samozřejmě jedná o pár účtů z milionů. Obecně platí pravidlo, že pokud vám ban nezmizí do 24 hodin, je permanentní a nic nedonutí Valve k tomu, aby svůj krok vzalo zpátky.
Když se budeme držet paralely se sportem, tak srovnávat cheatování na nejvyšší úrovni s dopingem je vlastně docela přesné. Hráči na majorech by z pochopitelných důvodů v žádném případě nemohli používat nějaké game-breaking cheaty, ale maximálně mini vylepšováky, které jim poskytnou výhodu v řádech několika procent v určité oblasti. Stejně jako si maratonec na Olympiádě nemůže před závodem dát lajnu kokainu, tak si hráči nemůžou dovolit používat wallhack nebo aimbot před milionem lidí. Pokud se někdo dostal až na major, musel nevyhnutelně strávit hraním tisíce hodin a bez ohledu na jakékoliv další okolnosti to bude jeden z nejlepších hráčů na světě. V CS:GO je zkrátka až moc různých aspektů, které musí člověk ovládnout a žádné cheaty mu se spoustou věcí v těch nejdůležitějších okamžicích nepomůžou.

Paranoia, že nejlepší hráči jsou cheateři tady existuje už dlouho. A není se čemu divit, zhruba do roku 2014, než začalo docházet k alespoň nějakým kontrolám a bezpečnostním opatřením, bylo podvádění skutečně jednoduché a především na BYOC turnajích („dones si svůj vlastní počítač“) to nejspíš nebylo nic vyjmečného. Cheatovat proti lidem, co sedí vedle vás, a hrajete o peníze, však vyžaduje trošku větší koule, které jen tak nikdo nemá, proto byli tito hráči vždy extrémně opatrní a na všechno se většinou přišlo až zpětně. I zpětné dokazování na základě dema je velice těžké, pokud není cheater úplný blbec. Nicméně tady, i na všech například online kvalifikacích, se ukazuje, že drtivé většině hráčů ani ty cheaty nepomůžou k tomu, aby byli nejlepší, nebo jen na srovnatelné úrovni se špičkou. Riziko na lance, je navíc enormní a s každým dalším divákem úměrně stoupá nebezpečí odhalení, motiv pro pravidelné používání cheatů ve velkých zápasech je hodně diskutabilní, vzhledem k tomu, že elitní hráči musí být sami o sobě neuvěřitelně dobří a riskovat vše kvůli malinké výhodě je opravdu sázka na životní nejistotu. Stačí jediné použití a Valve vás může zabanovat i za několik let, je to jak drogy, které už nikdy nedostanete z krve ven.
BAN ≠ VAC
Valve na profesionální scéně operuje „teprve“ od roku 2013, ale za tu dobu toho stihlo změnit dost. Jedna z věcí byla i penalizace za cheatování, kterou zvednuli na doživotí bez možnosti obhajoby. Nejznámější platformy jako ESL, ESEA, CEVO udělují za první cheatování zákaz v rozmezí 2-5 let podle okolností, přičemž největší roli hraje věk
[3]. Nejrůznější třetí strany usvědčily v minulosti z cheatování světoznámé hráče jako je například Snax [
4]. JW, zas cheatoval v roce 2012 proti Golden5 a byl to jeden z těch vzácných případů, kdy hráči veřejně obviní svého oponenta z podvádění, tady však vše vyšumělo do prázdna
[5]. A samozřejmě s1mple, který měl ban na ESL turnaje v letech 2014-2016 a uteklo mu kvůli tomu několik majorů
[6]. Nikdo v té době neřešil, že to byl taky kdysi cheater a všichni ho spíš litovali, protože už v té době bylo jasné, že to bude super hvězda. Dvojí metr u spousty usvědčených hráčů je tedy dost znát.
Případ KQLY
Nenajdete slavnějšího cheatera než je KQLY, díky svému highlightu proti Virtus.pro na ESL One
[7], se stal doslova legendou, i když nikdo nikdy nedokázal, že by měl cheaty během majoru, dokonce ani během jakéhokoli oficiálního zápasu. Nebylo to poprvé, co Valve ukázalo svoji nevyzpytatelnost. Svět se pravdu dozvěděl, když byl tým Titan na bootcampu
[8] ve svojí bruselské vile, kde se tvrdě připravoval na DreamHack Winter 2014 – 4. CS:GO major, kde měli vysoké ambice, protože kennyS v té době platil za nejlepšího hráče na světě. Celému týmu byla ihned účast na turnaji zrušena, i když od něj všichni hned dali ruce pryč
[9].
KQLY se přiznal, že cheaty mu zaslal tajemný hacker supex0 s tím, že jeho software používá hodně profesionálů
[10]. Ze zvědavosti je prý vyzkoušel na pár matchmakingů. „Moje zvědavost zabila moji 12letou kariéru,“ napíše později na FB
[11]. Okolnosti jeho cheatování nejsou dodnes známy a neexistuje jediný důkaz, že by si KQLY podváděním vydělal jediný cent.
Jeho bývalý spoluhráč fxy0, však přidá svůj kousek pravdy tím, že řekne, že si je na 100% jistý, že KQLY cheatoval od března 2013
[12]. Jenže i fxy0 má od Valve perma ban a to pro změnu za „match fixing“
[13]. Navíc hrál s KQLYm jenom jeden bezvýznamný turnaj. I tady přijdou na řadu naprosto logické otázky, jako proč to nikomu neřekl? Ostatní spoluhráči, kterých KQLY za tu dobu vystřídal dost, si ničeho nevšimli? Opravdu by to hráči jako kennyS nebo apEX riskovali, kdyby to věděli nebo měli alespoň nějaký náznak?

Případ emilio
U emilia spadla klec jen o pár týdnů dříve a situace byla o něco pikantnější než v případě jeho francouzského následovníka, protože ban ho zastihl během oficiálního online turnaje
[14], což byla čistá náhoda, vzhledem k tomu, že VAC je automatický systém. Bylo to však velice stylové, protože jak se ukáže - emilio je cheater ze staré školy, u kterého to nebyla žádná jednorázovka. Jeho spoluhráč Maxaki ho veřejně obvinil z toho, že používal wallhack, během Copenhagen Games 2012
[15]. Přestože v této branži závažnější obvinění asi nevymyslíte, emilio nic z toho, na rozdíl od KQLYho explicitně nepopřel a spíš se svém prohlášení všem vysmál. To že emillio cheatoval i během oficiálních zápasů se v tomto případě začalo objevovat z více stran. Měl například cheatovat ve stejném zápase proti Polákům jako JW
[16].
V této situaci mohli být oba vděční, že si hraním nikdy žádné seriózní peníze nevydělali, i když měli několik profesionálních kontraktů. Kdyby takový hráč vyhrál například některý turnaj ze série ESL One či IEM nedovedu si představit jiné, východisko než, že by ESL po banu zaslalo důrazný požadavek na vrácení peněz s tím, že by u drtivé většiny vyspělých soudů vyhráli a jako bonus by jim napálili nesplatitelnou pokutou. To, že by o tom věděli spoluhráči, je totiž důležitý aspekt, který všem zúčastněným dost přitíží.

Případ Flusha
A konečně. Když se začaly na internetu objevovat první klipy s názvem „aimlock“ spustilo to senzaci, která neměla obdoby
[17]. Zatrnulo všem. Flusha nebyl KQLY nebo emilio, ale major šampion, který byl v roce 2014 podle HLTV 2. nejlepší hráč na planetě
[18] a do konce roku 2015 si hraním vydělal více než 200 tisíc amerických dolarů
[19]. Rovněž organizace fnatic patří mezi ty nejstarší a nejprestižnějších jaké na světě jsou. Klipy navíc nepocházely z žádného matchmakingu, ale z play-off majoru! Spousty klipů se navíc objevovaly i potom, co organizátoři zavedli vlnu bezpečnostních opatření
[20]. I v těch se určitě našlo několik slabin, nicméně pochybuji, že by všichni hráči byli natolik technicky zruční, aby si dokázali cheaty schovat sami, bez pomoci další osoby. Tohle je opět dost důležité, protože kdyby se ukázalo, že je cheatování nějakým způsobem organizované, byl by to skandál epických rozměrů.
Něco takového by se scénou, která v té době slavila 16 let, otřáslo v základech. Tohle by byla skutečně velká ryba – ta největší v historii. O flushově vině byli přesvědčeni okamžitě všichni, jedním z nejvýraznějších byl například shox
[21]. Postupem času se to však na internetu začalo aimlocky jen hemžit, skoro každý hráč měl svůj podezřelý klip, včetně shoxe
[22].
Když si člověk chvíli projíždí nekončící seznam podezřelých klipů, nejrůznějších hráčů, dostane se mu to opravdu pod kůži. Naprosto přirozená reakce je, že tady něco nehraje. Pokud by se tento jev objevoval jen u pár vybraných hráčů, byl bych osobně celkem přesvědčený, že skutečně cheatují, i když by se to nedalo na základě pouhého klipu na YouTube nikdy dokázat. Problém je ten, že v letech 2014-2016 měl svůj podezřelý klip skutečně každý
[23] [24] [25]. A to je ten největší kámen úrazu. Byl bych ochotný věřit, že kterýkoliv světový hráč může být cheater, ale to, že jsou všichni světoví hráči cheateři je nesmysl, taková situace by byla pro všechny z dlouhodobého hlediska absolutně neudržitelná.

Krutá pravda
To co vidíte ve videích je normální cheat, který se dá pořídit za pár korun. Hráči používají cheaty na turnajích úplně běžně a všichni o tom zarytě mlčí, protože by to poškodilo dobré jméno všech. O tom je alespoň přesvědčená určitá skupina hráčů. Dávají k tomu celkem přesvědčivé argumenty
[26], rekonstrukce
[27] a analýzy
[28]. Všichni tito autoři mají v mých očích, ale jeden zásadní problém a to ten, že jsou to ti největší cheateři, kteří jsou hystericky přesvědčení o svojí pravdě. Přičemž se u spousty klipů ukazuje, že nemají o hraní bez cheatů moc velké povědomí a prokládají ve svých kompilacích skutečně seriózní podivné situace, úplně obyčejnými věcmi, a vidí cheaty za každým trhnutím myši. Zřejmě z vlastní zkušenosti. Většina z těchto lidí nemá evidentně nejmenší tušení, jak dobrý člověk v této hře může být a jejich vnímání hry je dost pokřivené. Veškeré své soudy staví na tom, že když jsou to zkušení cheateři, tak jsou logicky jediní, kdo dokáže cheatery rozpoznat. Sami sebe tak svojí hloupostí úplně shazují a díky jejich velké agresivitě je nikdo, už jen z principu, nebere vážně.
Navíc jsou to lidi, kteří věří na nějaké vyšší spiknutí ve Valve a ESL, což je něco skutečně absurdního vhledem k tomu jak je postoj k cheaterům po celou historii profesionálního hraní nekompromisní a poslední roky ještě více přituhuje. Proč by se situace s příchodem aimlocku měla změnit? KQLY byl major semi-finalista, to je k major šampionovi, co by kamenem dohodil. Valve ani ESL na majorech nedokázalo z počítačů a komponentů vydolovat jediný důkaz. Mohla to být prostě jenom náhoda, chyba, nebo kombinace obojího, nikdo neví. 16 tickové dema z té doby jsou příšerně nekvalitní a stavět na nich jakékoli soudy je nesmysl
[29]. A tohle je přesně voda na mlýn všem konspirátorům, kteří tvrdí, že jen oni jsou osvícení pravdou a taky aimbotem.
K žádným dalším banům u velkých hráčů totiž už nedošlo a KQLY nejspíš navždy bude symbolem nejúspěšnějšího cheatera všech dob. To je další věc, která dost podkopává všechny konspirační teorie. Jak známo VAC funguje zpětně a to by znamenalo, že flusha musel cheatovat, na svého času nejzabezpečenějších turnajích, s hackem, který dodnes VAC nedokáže detekovat. Servery na majorech má Valve kompletně pod palcem stejně jako matchmaking, takže tady by zpětná detekce určitě fungovala na rozdíl od serverů třetích stran. Flusha by tak musel platit opravdu výbornému hackerovi za individuální cheaty, které dodnes Valve nepřidalo na svůj pravidelně aktualizovaný blacklist. Nedovedu si představit, kolik by musel takovému člověku pravidelně platit, aby dodnes všechno držel pod pokličkou a ještě mu dodával nějaké aktualizace. Hacker ho mohl kdykoliv začít vydírat, vždyť by to bylo tak snadný i teď po letech, když by byl flusha několik let čistý. Musel by bezmezně věřit, že ho hacker za žádných okolností nemůže nikdy zradit. Navíc by měl mít podle zdravého rozumu nulovou motivaci o nějaké cheatování vždyť první major vyhrál už v roce 2013 a žádný aimlock k tomu nepotřeboval.
Skutečná pravdaPravda je vždycky složitá a skoro nikdy nepřísluší jenom jedné straně. Na jednu stranu nevěřím, že všichni hráči jsou takoví beránci jako se prezentují, na druhou stranu nevěřím na žádné globální spiknutí, tato teorie má ty nejzákladnější logické trhliny a je to celé přitařené za vlasy. Jediné, co dodnes máme je hora podivných klipů v mizerné kvalitě, které nedokazují vůbec nic a vsadím se, že spousta z nich bude čistokrevný fake s cílem pošpinit konkrétní hráče. Největší zádrhel vidím v samotné motivaci velkých hráčů cheatovat, chápal bych pokud by si někdo procheatoval cestu až na vrchol, ale že by někdo na vrcholu (což flusha v roce 2014/2015 byl) začal cheatovat (ještě takto očividně) mi rozum moc nebere. Hráči by v tom navíc nikdy nemohli být sami, pokud by to dělali tak dlouho. Rovněž povídačky o tajmených hackerech mi přijdou jak snůška nesmyslů. Copak vy byste věřili někomu, kdo se vám anonymně ozve na netu, když máte podepsaný kontrakt (třeba) s fnatic? Každému rozumnému člověku by muselo být přece hned jasné, že vás se ten hacker bude do konce vaší kariéry držet za koule. I pokud by hráči hackery sami vyhledali a jednali anonymně, pro takové lidi bude otázka minut než si zjistí komu jejich cheaty reálně skončili v počítači. A jsme zase na začátku, nějaký záhadný člověk, kterého jste v životě neviděli, a který se pohybuje na hraně zákona vás bude mít v hrsti. Nějaká symbióza mezi výrobci cheatů a profesionály by prostě musela existovat, pokud by to mělo fungovat. Ale to opět zklouzáváme do největší konspirační teorie, dost možná, v dějinách herního průmyslu. Třeba se jednou ukáže, že jsme zhruba 2 roky měli skutečně co dočinění s cheatovací epidemií, ale spíš bych se vsadil, že se k tomuto už nedozvíme nikdy nic a téma zůstane na věky tabu.
Miroo Senior redaktor
steamcommunity.com/id/Miroo_slav/